Svatební etiketa

Že je svatba společenská událost, ví snad úplně každý… stejně tak asi každý ví, že pro svatební den platí zásady slušného chování, že patří nevěstě a ženichovi, a že je nevhodné přijít na hostinu, aniž by byl člověk pozván (obřad je záležitost veřejná)…..víte ale, že pro tuto událost platí i další společenská – ať už psaná či nepsaná – „pravidla“… že existuje něco, jako svatební etiketa?

Chápu, vdáváte se poprvé, u známých nebo kamarádek to bylo třeba vždy jinak a tápete, jak je to tedy správně –  respektive vhodně. Pojďme si tedy ta „pravidla“ připomenout.

 

 

 

Hosté:

pozvání – dostat svatební oznámení ještě automaticky neznamená, že jste na svatbu pozváni…přestože svatební obřad je u nás veřejný – tedy může se na něj přijít podívat prakticky kdokoli (což je otázka nějaké soudnosti), není samozřejmostí přijít automaticky na svatbu jako její účastník – tedy vnutit se na hostinu, raut nebo celý svatební den…

oznámením se dává na vědomí, že se ONA a ON berou a že se případně můžete na jejich svatební obřad přijít podívat…pogratulovat a odejít…určitě se ale nehodí osobně se na svatbu vnutit…

chtějí-li s Vámi snoubenci strávit tento den společně,  přidávají obvykle ke svatebnímu oznámení také pozvánku ke svatebnímu stolu nebo na pozdější zábavu a raut…případně Vám to sdělí na webu, průvodním dopisem, osobně…

aby tedy nedošlo k faux pas, je vhodné vědět, zda a na jakou část svatby jste zváni….v případě pozvánky na odpolední zábavu, raut atd je vhodné  dostavit se až ve chvíli, pro kterou pozvání platí… a to i tehdy, pokud se jdete na obřad podívat…čili po obřadu se vzdálit a přijít v čas, kdy s Vámi snoubenci počítají…

 

 

děti – na dnešních svatbách je stále častějším zvykem, že snoubenci pro zúčastněné děti najmou chůvu, animátorku, hlídací slečnu – zkrátka zajistí program i dohled, aby si jejich rodiče mohli svatbu užít i chvilku „v klidu“….ovšem, že to tak bude zrovna na svatbě, kam jste pozvaní, nemusí být samozřejmost….

proto pamatujte, i když jde o společenskou událost a chcete se bavit, jste za své děti a jejich hlídání primárně odpovědní vy sami….stejně tak odpovědní za jejich chování….dá se pochopit, že děti bude zrovna zajímat vše kolem, jen ne svatební obřad, že budou chtít být s ostatními dětmi nebo budou vyžadovat vaši pozornost…. s tím se tak nějak počítá…ale určitě není vhodné, aby svou momentální „nelibost nebo nezájem“ daly najevo při oficiální části, tedy hlavně u svatebního obřadu…řvoucí, breptající, křičící, plačící, běhající, nenechavé, vztekající se nebo jinak pozornost si přivlastňující dítko je opravdu v tuto chvíli rušivý element…pro přítomné, pro řeč oddávajícího, hudbu i kameru…a tak, stane-li se, že váš potomek projeví nevoli zrovna v tento okamžik, vezměte jej a opusťte s ním prostor….vy sice přijdete o to vidět slib a slyšet proslov, ale ohleduplně tak umožníte snoubencům, jejich rodičům a ostatním hostům si tuto chvíli prožít, tak, jak se sluší a jak je vhodné.

 

A pokud si nejste jistí, že se váš potomek nebude na svatbě nudit, zda účast zvládne – přeci jen, je to dítě nebo je dokonce nevychovaný, sami si pro něj zajistěte hlídání (babička se vnoučka/vnučky jistě ráda ujme) a na svatbu vyražte bez něj…budete-li vědět, že je o potomka postaráno, nic mu neschází a ve známějším prostředí se bude zkrátka cítit lépe, užijete si svatbu sami, v klidu a pohodě třeba do časných ranních hodin (šťastné dítě = šťastný rodič)…kdy jindy se vám to zase poštěstí

(a určitě to je příjemnější, než si třeba z úst snoubenců vyslechnout prosbu, abyste své  ne zrovna dobře vychované dítko nechali doma…i když pohled na výchovu se různí)

 

 

posaďte se – jsou-li na svatebním obřadě místa k sezení a po usazení nejbližší rodiny snoubenců -které jsou primárně většinou určena – zůstanou některá prázdná – posaďte se…od toho ta místa jsou a opravdu na svatebních fotkách nevypadá hezky, když všichni hosté stojí, zatímco nazdobené sezení zeje prázdnotou

 

 

 

nefoťte – v dnešní době si málokdo dokáže i běžný den, natož společenskou událost jakou svatba určitě je, představit bez telefonu v ruce se zapnutým foťákem a pořizováním fotek všeho, vždy a za všech okolností…ovšem na svatbě na to zapomeňte…minimálně při její oficiální části – obřadu, ideálně i hostiny…při volné zábavě, případně před obřadem při příchodu to úplně nevadí (pokud tedy první, co při příchodu na svatbu děláte, není běhání po místě, areálu, objektu a honem honem nefotíte prostředí, výzdobu, dekorace, raut atd, jež často ještě ani nejsou ve finální podobě a ještě před tím, než ji uvidí sami novomanželé), mnohdy jsou snoubenci za výsledné momentky či detaily vlastně rádi…ale pro tu oficiální část si to pro tentokrát odpusťte…své telefony nechte vypnuté a ztlumené odpočívat v kabelce nebo kapse a užijte si ten okamžik přítomně naživo, nikoli přes objektiv svého „miláčka“…. 

 

 

 

jednak na tyto důležité záběry mají snoubenci najatého profesionála, aby měli jistotu zachycení každé důležité minuty, navíc opravdu kvalitně, hezky a použitelně – koukatelně, nerozmazaně, zkrátka reprezentativně….

jednak není nad to, když během „ANO“ začne telefon zvonit….když na záběru, jak snoubenci prochází uličkou, ční natažené ruce s mobily, když při polibku nebo výměně prstýnků, mají svatebčané místo hlavy telefon a místo úsměvu a radostného výrazu je vidět jen značka jejich technické hračky

a už vůbec není nad to, když nevěsta ještě ani nedošla k oltáři, ještě není vdanou paní a po sociálních sítích už vesele lítají fotky a videa jí samotné,  její výzdoby, kterou ještě ani pořádně neměli se snoubencem čas vnímat a vůbec detailů jejich svatby…

proto na chvíli zapomeňte na sebe, na své ego, svou potřebu ulovit za každou cenu a hlavně vždy, kdekoli a kohokoli tu svou nejlepší fotku a tu chvilku to vydržte….je to slušnost…navíc – o nic nepřijdete, snoubenci vám po obřadu či v průběhu následujících chvil určitě rádi zapózují a navíc se s vámi určitě rádi o svatební foto i video podělí….ostatně od toho tam profesionály mají

 

 

oblečení – bílá a dress code – bílá barva v různých odstínech je u nás tradičně barvou nevěsty….a tak není zrovna vhodné, obléknout si bílou na dlouhých společenských šatech nebo celý oblek jako host…obzvlášť ženy by mohly být za nevěstu zaměňovány a mít na fotkách „dvě nevěsty“ není úplně to, po čem někdo touží….na svatbu se patří obléct slavnostní oblečení, i když dlouhé večerní toalety a frak se zrovna nehodí, stejně jako rifle, kraťasy nebo tílko…naopak oblek, kostým, malé černé – zkrátka společenský oděv – jsou tou správnou volbou….

čím dál častěji je také možné setkat se na pozvánce s požadovaným dress code, kde snoubenci dávají na vědomí, v jakém „stylu“ se jejich den ponese a tudíž, jaké oblečení by rádi, aby hosté oblékli, v jakém mají přijít….nejde jen o případný požadavek na smoking, ale naopak o oznámení, že je možné přijít v uvolněnějším stylu, pokud je třeba obřad v lese, na louce a pánové mohou doma nechat sako a přijít v košili atd….častou součástí dress code je informace o barevném ladění svatebního dne s prosbou, zda by bylo možné alespoň lehce jej dodržet….určitě si jako host nebudete kupovat nové šaty kvůli barvě, obzvlášť, když Vám daný odstín nesluší, dál byste jej neunosili nebo chodíte na svatbu několikrát do roka a tudíž je nesmysl si kvůli každé kupovat jinou barvu oblečení….pokud si ale v konkrétní barvě můžete pořídit alespoň nějaký doplněk (dámy šátek, pánové kravatu, pásek atd), určitě snoubence potěšíte…nebude Vás to stát svět a svatební fotky budou díky tomuto sladění o dost krásnější….díky takové milé maličkosti téměř jako z katalogu…

 

příchod na svatbu – jděte na místo určení a neprocházejte okukovat areál… dnes, kdy se svatební den odehrává čím dál častěji na jednom místě a hosté se scházejí přímo tam, bývá zvykem hosty přivítat a soustředit na jednom místě po dobu, než začne obřad….většinou se tohoto úkolu ujímá ženich, tatínci, svědek nebo koordinátor, pro hosty je připraveno malé pohoštění, voda a uvítací přípitek pro „uvolnění a atmosféru“ a vzájemné „poznání“ – je to prostě fajn 🙂 , případně prohlídka ubytování atd…je proto nabíledni, abyste se zdržovali právě tam, kde se tato část dne odehrává, šli tam, kam jste nasměrováni….

určitě se nehodí pohybovat se mimo určený prostor, běhat po areálu, chodit okukovat a nakukovat na místo obřadu, raut, prohlížet si hostinu, zkoumat, kde budete sedět atd a často se tak vyskytovali tam, kde ještě mnohdy probíhají poslední přípravy, jež mají zůstat hostům utajeny….pokud potřebujete, pověřená osoba Vám poradí, kam na toaletu, kam se svatebními dary atd, ale není nutné „plést se pod nohy“ personálu, chystající catering, dekoratérům, hudbě instalující aparaturu apod…nic Vám neuteče, o nic nepřijdete a uvidíte to, co je pro pohledy hostů určeno a v daný čas (přípravy a práce dodavatelů to zrovna nejsou)….z tohoto důvodu se často stává, že personál sám Vás do určitých prostor odmítá pustit, mnohdy na přání samotných snoubenců, aby byl ten první dojem opravdu slavnostní a hlavně společný…vidět výzdobu a okouknout raut dřív než novomanželé jednak pokazí dojem, efekt je ten tam a jednak to není vhodné..nemluvě o tom, když ještě vše rychle postujete na sítě

 

 

 

 

Snoubenci :

svědci – úloha svědků ve svatební den je důležitá, bez nich se svatba právně neobejde…snoubenci se tak často ptají, co výsada být svědkem vlastně obnáší a co se od této role očekává….uspořádání rozlučky i asistence nevěstě bývá běžnou činností svědků, ovšem myslete na to, že v podstatě jediný jejich úkol, který je vyžadován, je přijít a podepsat se….vše ostatní by mělo být o vzájemné domluvě…takové ty „nářky“ nevěst na internetu a mnohdy zklamání, že svědkyně se odmítá podílet na zařizování, na přípravách, není k dispozici, kdykoli si nevěsta přeje nebo dokonce něco sama nezainvestuje (ano, i to je možné číst), jsou úplně zcestné a zbytečné….být svědkem je čest a privilegium, ovšem neznamená to, že je automaticky povinnen zařídit Vám svatbu nebo být Vaším sluhou…zařizování, plánování a organizace je především Vaše záležitost a zda to bude jinak, je jen dobrou vůlí zúčastněných

 

 

 

doprovod – při pozvání na svatbu bývá běžné, že se na obálku píše jméno a „označení“ – rodina, teta a strýc atd….bývá však pravidlem, pokud zvete kamarádku, sestřenici, kolegu atd, že pozvání platí i pro doprovod….na většinu společenských událostí je běžné brát s sebou doprovod, přeci jen se člověk cítí lépe a jistěji a stejně tak to platí pro svatbu…pokud tedy víte, že kamarádka, kolegyně mají partnera, přítele, snoubence, počítejte s jeho účastí….dostavit se samozřejmě automaticky nemusí a na možnost jeho přítomnosti můžete být dotázáni, ale určitě není vhodné říct kamarádovi, aby přišel sám, nechal partnerku doma, protože je pro Vás cizí, není Vám sympatická, nechcete za ni platit apod…Vám by to nejspíš nebylo taky příjemné

 

 

děti – výše zmíněné pozvání se týká i dětí…..jestliže zvete kamarády, přátele, příbuzné, kteří již mají děti (malé, nedospělé – 30ti letou sestřenici jistě pozvete zvlášť), platí pozvání i pro ně….a měli byste s jejich účastí počítat….nevěsty sice často řeší – děti na svatbě nechceme, svatba je pouze bez dětí – ale vhodnost tohoto požadavku je poněkud zvláštní….děti jsou součástí dospěláků

 

 

dress code – častým přáním snoubenců pro svatební den je barevné ladění a požadavek na oblečení pozvaných hostů….typ oblečení je pochopitelný, málokdo by chtěl mít na svatebních fotkách strýčka ve vzorovaných kraťasech a tílku, sourozence v teplácích a tetičku v legínách….naopak barevně sladění hosté vypadají krásně a fotky nádherně, jako ze svatebního katalogu….

slušné společenské oblečení si na svatbu vezme a pořídí automaticky většina hostů….

ovšem pokud chcete pány ve fraku a dámy v dlouhé večerní nebo požadujete dodržení výhradně vašich svatebních barev, je fajn o to poprosit….ovšem neměli byste tento požadavek vyžadovat automaticky a striktně stylem “ já chci“….obzvlášť u barev ( frak a velká večerní požadovaná na svatbu jednou za deset let se dá někde půjčit) totiž nevěsty na netu často řeší, že chtějí, aby družičky i další svatebčanky byly barevně sladěny, měly stejné šaty atd a podivují se nad tím, že dámy do těchto modních kousků odmítají investovat….není se ale co divit…hosté na svatbu přinesou dar a často ne malý, mnohdy jdou na více různobarebných svateb za sezonu a nebudou si na každou kupovat nové oblečení v barvě a střihu dle požadavku každé z nevěst, obzvlášť, když je více neunosí a daná barva jim dvakrát nelichotí….

takže, máte-li požadavek na barvu a jednotný styl outfitů Vašich hostů, počítejte s tím, že je vhodné se na pořízení finančně podílet nebo ladění omezit na kravatu, motýlka, kšandy u mužů a šátek, halenku atd u žen….rodina Vám mnohdy vyjde vstříc, ale požadovat u všech hostů pořízení kompletního oblečení v konkrétní barvě automaticky na jejich náklady není vhodné…jak byste se na takový požadavek dívali Vy?

 

 

jídlo pro fotografa – dát najíst fotografovi (kameramanovi) by měla být samozřejmost, o které by se nemělo vůbec přemýšlet….při sestavování počtu hostů, porcí a zasedacího pořádku Vás jistě napadne, jak to udělat s dětmi, kolik porcí jim objednat, kolik jídla a pití bude na hostinu dostačující apod, ale tyto úvahy by se neměly týkat fotografa…pro něj, stejně jako pro kameramana, tedy dodavatele, který je s Vámi od samého časného rána až do pozdních nočních či brzkých ranních hodin,  je počítat s jídlem absolutní samozřejmost a slušnost…a otázka, zda mu dát najíst, by Vás vůbec neměla napadat….

je sice hezké, že ho platíte, ale neměli byste očekávat, že to mu stačí a že si donese jídlo na celý den „v pytlíku“ z domova nebo že si ho během dne bude sám zařizovat (objednávat) či si na něj dokonce někam odskočí….chcete, aby Vám byl k dispozici celou dobu Vaší svatby, aby zachytil všechny důležité chvíle i momentky a tak byste mu měli dát automaticky najíst i napít, zajistit, aby se o toto nemusel po celý den starat….nebude-li hladový, odvede svou práci ve větší pohodě….není nutné, aby s Vámi seděl přímo u svatební tabule, můžete mu vyhradit místo na jejím konci nebo někde zvlášť, ale jídlo by dostat měl…

totéž platí např. o koordinátorce a kameramanovi – tedy lidech, kteří v rámci své práce s Vámi tráví celý svatební den… případně hudbě, s níž je dobré počítat např u rautu, zkrátka dát možnost pohoštění, tráví-li s Vámi čas, který je běžně časem jídla…

stejně, jako Vy máte možnost se v práci najíst – jídlo, na které Vám přispěje zaměstnavatel nebo Vám umožní si na něj někam zajít (což u fotografa asi neoceníte, když odejde někam mimo) – měli byste to umožnit i svým dodavatelům automaticky a bez ptaní…

 

 

 

zasedací pořádek hostiny – pro usazení hostů na svatební hostině dle etikety platilo pravidlo, podle nějž sedí novomanželé – nevěsta po pravici ženicha – v čele stolu s výhledem do místnosti….vedle nevěsty sedí rodiče ženicha (nevěsta, otec ženicha a matka ženicha) a naopak – vedle ženicha matka nevěsty a otec nevěsty…po stranách pak jejich rodiny….hosté někdy bývali i promícháni a střídali se muž se ženou, aby se navzájem poznali

dnes už toto pravidlo poněkud mizí, snoubenci mají vedle sebe své rodiče – někdy jen svědky či sedí dokonce pouze sami a rodinu usazují na své strany, s těmi nejbližšími co nejvíc u sebe….vzdálenější příbuzní či kamarádi tak bývají usazeni ve vzdálenější části svatební tabule…

aby bylo každému jasné, jakou variantu usazení preferujete, doporučuji určitě udělat zasedací pořádek – formou jmenovek a také cedule umístěné u vstupu na hostinu… díky jmenovkám budou hosté jasně vědět, kde sedí, díky ceduli zase, k jaké části svatební tabule směřovat a nebudou muset obcházet všechny stoly, aby si našli své místo…to je hlavně u velkých svateb poměrně náročný a celkem rušivý element…

 

 

 

postavení u obřadu – i když se to může zdát jako banalita, i postavení snoubenců a příchod k samotnému obřadu má své pravidlo….bývá zvykem, že k obřadu přichází nejprve ženich se svou maminkou (či jiným doprovodem), po nich přichází svědci, maminka nevěsty spolu s tatínkem ženicha, družičky (případně i s družbou) a nakonec nevěsta se svým tatínkem…hosté na ně už mohou čekat na místě nebo přichází za matkou nevěsty a otcem ženicha….ženy vždy po pravici muže…

při obřadu samotném pak většina hostů (té nejbližší rodiny) zpravidla sedí – vzdálenější příbuzní, kamarádi, není-li svatba v kostele nebo nenabízí kompletní počet míst k sezení – stojí v pozadí za nimi….snoubenci a za nimi svědci stojí….nevěsta vždy po pravé ruce svého muže…

trochu jinak je to u obřadu v kostele, kde nevěsta stojí po levici ženicha, aby, až se po uzavření manželského svazku otočí k hostům, stála po jeho pravici…snoubenci i svědci často při tomto obřadu sedí…

 

 

 

vybírání peněz – v dobách ještě nedávno minulých, kdy se novomanželům nosily hmotné dary jako vybavení domácnosti, bývalo na většině svateb zvykem ještě i vybírání hotovosti – do střevíčku, za podvazek atd….dnes však dary dostaly podobu finančních obnosů, často nemalých, hosté si navíc mnohdy hradí pití nebo dokonce i ubytování (které je k zamyšlení) a tak není zrovna dvakrát zdvořilé chtít po nich další peníze ještě jinou formou výbírání – většinou s účelem „počítáme s návratem investic do svatby“….proto by každý další příspěvek hostů měl být výhradně dobrovolný a nemělo by jich být mnoho….nechcete přeci své hosty přivádět do nepříjemných rozpaků, když už Vám přispěli formou daru dle svých možností a každé další „přidej“ by jim mohlo být nepříjemné, pokud si víc dovolit nemohou…přeci jen, ne každý může dát i několikrát za sezonu jako svatební dar x tisíc korun…

takže, plánujete-li něco podobného, bude vždy vypadat lépe, pokud se budou moci hosté sami rozhodnout, zda se dražeb, soutěží a podobných finančních aktivit, zúčastní a budou-li chtít přispět….a to navíc bez pohledů všech ostatních svatebčanů….máte tombolu nebo svatební losy? nechte jejich cenu dobrovolnou….dražíte podvazek? pak už upusťte od výběru peněz do střevíčku, od příspěvku na svatební cestu atd….uvidíte, že se i tak hosté zapojí, ale bez násilného tlačení někam, co už nemusí být člověku příjemné…

co třeba zkusit svatební sportku?

 

 

Obecně:

kytice a dort na svatební tabuli – spousta nevěst při plánování svatby zvažuje, že jako výzdobu tabule před ni a ženicha využije svou svatební kytici…a přestože mnoho svatebních fotografů kytici před novomanželi, stejně jako svatební dort, vidí rádo a mnozí to dokonce vyžadují, podle etikety ani jedna z těchto věcí na svatební tabuli nepatří….zatímco dortu je lépe do poslední chvíle před krájením v lednici a poté se určitě lépe vyjímá na samostatném místě či sladkém baru, kde se novomanželům také lépe krájí, svatební kytice bývá mnohdy velká a je vyšší než je úroveň očí snoubenců, že pohled na ně i jejich výhled zastiňuje a to není žádoucí….vhodné je proto připravit na ni samostatné místo, třeba u darů nebo sladkého baru, kde krásně a nerušeně vynikne a ještě zdobí….

 

 

sjednocení ženicha a nevěsty květinou – ladění do svatebních barev a sjednocení nevěsty a ženicha prošlo také změnami….zatímco dříve bylo snadné poznat ženicha podle velké náprsní ozdoby – voničky či myrtového věnečku s dlouhými stuhami a byl prakticky jediný, kdo takovou ozdobu měl, dnes je – díky květinovým korsážím – často mezi muži složitější rozeznat, který z nich se právě žení…ještě nedávno se tak sjednocovala nevěsta se ženichem barvou – růžová kytice nevěsty a růžová kravata/motýlek nebo kapesníček u ženicha…to už dnes také neplatí a snoubence jednotí květiny….nevěsta tak má k šatům svou kytici a ženich košili v odstínu nevěstiných šatů, k tomu o odstín jinou kravatu, případně vestičku a v barvě svatby pak pouze klopu z květů nevěstiny kytice….určitě však není vhodné ladit ženicha s výzdobou svatební tabule, přeci jen, není ubrousek 🙂