Svatební tradice, zvyky a pověry

Svatební mandle

Tradice svatebních mandlí je u nás poměrně mladá, ovšem na jihu (Francie, Řecko, Itálie), odkud pochází,  je známá a většinou stále dodržovaná již 3000 let… nejen na svatbách…

Darují se – v celofánu či krabičce – v lichém počtu, nejčastěji 5 kusů, coby symbol štěstí i nedělitelnosti ženy a muže… každá z  nich má svůj význam – štěstí, zdraví, dlouhý život, bohatství, hojnost….hořká chuť mandle symbolizuje možné strasti manželství, cukrová poleva na povrchu mandle pak sladký začátek manželství…

Svatební kvítí

Květiny mají úžasný dar vykouzlit efekt pravé slavnostní atmosféry a svatební kytice je nejkrásnějším šperkem nevěstiným…

Tradice svatebního kvítí sahá daleko do historie, do antiky a Řecka, kdy lidé věřili, že je ochrání před zlými duchy, představovaly pro ně štěstí, začátek nového a plodnost…

Jejich forma byla poněkud střídmější, než jak ji známe dnes…původně květiny zdobily nevěstu ve formě věnečku, jehož krása  přetrvává dodnes, stejně jako tradice používání svatebního kvítí v nejrůznějších podobách...

Házení kytice

 Zvyk, kdy nevěsta  hodí přes rameno svou kytici mezi svobodné slečny a ta, která ji chytí se podle tradice do roka vdá, má původ v anglosaských zemích, kde je symbolickým koncem svatební oslavy…u nás ´však rychle zdomácněl…původně nevěsty nosily (a někde ještě nosí) svou svatební kytici na hřbitov nebo si ji nechávaly alespoň nějaký čas na památku, ovšem házet ji se nevěstám zalíbilo natolik, že dnes se bez něj obejde málokterá svatba…

ale touha nevěst, mít svou květinu na památku a chycenou ponechat dotyčné slečně přesto zůstala…z tohoto důvodu se už běžně připravují kytice přímo házecí, které jsou menší a levnější kopií nevěstiny kytice…dokonce se stává, že pokud je na svatbě malý počet svobodných dívek, připravujeme házecí svázanou z malých kytiček pro každou takovou dívku…nevěsta během hodu pouze  na kytici rozváže stuhu a ta se rozletí přesně na počet, každé slečně…takové malé překvapení  a trochu podraz na jejich partnery 🙂

jinou a zatím ne moc známou variantou „hodu“ svatební kytice je stříhání…nevěsta na svou kytici přiváže právě takový počet stuh, kolik je svobodných dívek a zvedne kytici nad hlavu…dívky se postaví okolo nevěsty, každá chytí jednu stuhu a pomalu nevěstu obchází…nevěsta se zavázanýma očima pak stuhy postupně odstřihává a slečna, které zůstane v ruce poslední stuha na kytici, bude tou, jež se do roka vdá…

obdobou hodu kyticí pak může být i zajímavý zvyk z Řecka, kdy se dívky podepíší nevěstě na podrážku střevíčků…vdávat se bude ta, jejíž jméno se při tanci z podrážky setře jako první…