Má cesta k floristice byla poněkud klikatá… vití pampeliškových věnečků spolu s babičkou, stejně jako společné „motání“ dušičkových věnců se mi líbilo, ovšem jako malá jsem snila o jiných profesích, jež byly květinám značně vzdálené….

první opravdové „květinkování“ ve stavební buňce, coby brigáda v obchůdku s květinami o něco později, zanechalo nesmazatelnou vzpomínku na „kytice“ balené v celofánu se stahovací mašlí – hitem tehdejší doby, přesto zůstalo jen u zkušenosti… vystudovala jsem ekonomicko – manažerskou školu a s květinami si opět pohrávala až během mateřské dovolené… a věděla, že to je ten směr, jímž chci jít…

absolvovala jsem rekvalifikační kurz a začala snít svůj sen o vlastním květinářství…. ovšem jen chtít nestačí… stejně jako jinde, je i ve floristice, vedle teorie, potřebná dávka zkušeností… následovala tak několikaletá praxe v obchodě s květinami…. praxe, během níž jsem zjistila, jak to v květinovém světě chodí, získala zkušenosti a kontakty, ale zároveň přišla na to, jak se tato „práce“ dělat nemá … že ji chci dělat jinak… po svém… že je zkrátka čas jít svou vlastní cestou…. což byl „krůček“ k založení vlastního ateliéru…. ateliéru De la Fleur…