Aby šlo všechno jak po drátkách…

Každá svatba je velkou společenskou událostí, pro rodinu, svatebčany a především pro  snoubence…a tak si zaslouží, aby svatební den proběhl krásně, hladce, aby šlo vše jak po drátkách…ovšem naplánovat a zorganizovat ji tak nebývá snadné…

…za dobu pohybu kolem svateb, zkušeností s dodavateli i snoubenci můžu říct, že mám pár tipů na to, jak si hladký průběh vašeho dne usnadnit už během jeho plánování…

 

1) PRIORITY

hned na samém začátku plánování si určete své priority…co na svatbě opravdu chcete, co nechcete a na to se soustřeďte…nemá smysl se zabývat tím, co by se mělo, co se má, jak se to dělá a jak by to udělali druzí…nechcete nějaké zvyky – nedělejte je…nechcete výslužky – nechystejte je…nechcete zvát tetičku z pátého kolene, protivného kolegu, ale pozvat byste je měli protože…nezvěte je…není důvod dělat ze svatby povinnou společenskou událost, když vám to nebude dělat radost…nechcete se stresovat a hroutit z příprav – ulehčete si je…víte, že prstýnky moc nosit nebudete a tak je pro vás zbytečné mít v šuplíku ty za 20 000,  ale raději koupíte víc jídla – udělejte to….zkrátka nastavte si priority, držte se jich a zbytečně se nezatěžujte a nestresujte tím, co ve svatební den nepovažujete za důležité….

stejně tak si promyslete, jestli je pro vás přednější nachystat a připravit si většinu věcí svépomocí za cenu stresu, časového presu, nervozity, uřícených maminek, nepochopení ženichů, nevyspání a opravdového vyčerpání ve svatební den (protože většinu důležitých věcí s předstihem nachystat jednoduše nejde), korunovaný už brzy ráno větou „už se těším, až to bude za námi a bude zítra“ nebo si svatební den užít, být hýčkaná a „obskakovaná“ a cítit se ten jeden den jako princezna…podle toho pak vybírejte pomoc…i když se za ni platí, určitě ten klid a pohoda za to stojí…

 

2) POZNÁMKY

pořiďte si „svatební“ sešit nebo ještě lépe svatební diář (nejlepší a nejhezčí je ten od Světsvatby.cz a prohlédnout si ho můžete v našem Ateliéru), kam si zapíšete všechny informace, poznámky, poznatky a budete je tak mít všechny po ruce kdykoli budete chtít, přehledně a pohromadě..ano, existuje spousta mobilních aplikací, svatebních kalendářů i internetových plánovačů, ale technika občas zradí, připojení chybí (vždycky, když to nejméně potřebujete), hůř se v nich orientuje a špatně hledá…zatímco v diáři najdete vždycky všechno hned, navíc, díky tomu, že informaci slyšíte, píšete a vidíte si ji lépe zapamatujete…navíc takový diář vám po svatbě zůstane jako krásná vzpomínka na svatební přípravy a možný pomocník při plánování svatby vaší kamarádky, zatímco aplikaci vymažete…

 

 

3) OČEKÁVÁNÍ

přestože každá chce, aby byl její den dokonalý přesně podle představ (já nebyla jiná), není jediná svatba, kde by se něco nepokazilo…tak vám rozumím, ale můžete mi věřit, že na každé svatbě se něco nevyvede přesně podle plánu, něco se pokazí, žádná není naprosto dokonalá do posledního puntíku…proto přehnaná dokonalost a lpění na perfektních detailech jsou naprosto zbytečné a často cesta do pekel – stresu, nervozitě, konfliktům…důležité je připustit si to, počítat s tím, ,   být na věcí, v pohodě a nepřenášet to na ostatní,  protože o spoustě nedokonalostí nemají hosté ani ponění (pokud na ně neupozorní sama nevěsta a nedá své  – mnohdy přehnané a takřka bezdůvodné „zklamání“ najevo)…ono totiž o tom, že něco není podle plánu neví často ani snoubenci, protože dodavatelé zachraňují situaci mnohdy „za 5 minut 12“

pár příkladů:

• nevěsta řeší každý detail – použití konkrétního odstínu stuh v konkrétním množství podle jí vytvořeného rozpisu,  protože je chce a má „tam a tam“, řeší velikost nakrájeného ovoce umístěného na konkrétním typu nádobí daného tvaru, použití vlastních dekorací na konkrétní místa ve výzdobě…výsledek ve svatební den – na použití stuh podle plánu do svatby nejspíš nevyšel čas, takže třeba na oznámení, které mělo korespondovat s jejich použitím a mělo se svým způsobem odrazit na použitých stuhách na kytici, nebyly vůbec, ovoce se hodinu a půl před obřadem muselo zajistit, dekorace dorazily až s přijíždějícími svatebčany, takže vlastně výzdoba při příjezdu hostů na některých místech chyběla a je otázkou, zda si jich někdo z nich všiml v průběhu, protože co naplat, první dojem je jen jeden…
• barvy – nevěsta si vysnila odstín svatby, který se měl objevit všude a prolínat jako pomyslná červená nit…jenže reálně zkrátka není možné mít úplně vše v jednom jediném totožném odstínu – stuhy, tkaniny, ubrousky, svíčky, šaty, boty, květiny, papír, sladkosti….byť jde o jeden odstín, tak se zkrátka liší – podle materiálu, světla, jak ho výrobce míchá a má…tak to zkrátka je a nic se s tím dělat nedá…takže fuchsiová, mint, zlatá, zelená, modrá, fialová i další – málokdy se vše prostě vychytá…ale o to celek vyvolá plastičtejší dojem
• čas obřadu – někdy jsou zkrátka věci, které se stávají…jednoduše se seběhnou a těžko je můžeme ovlivnit…prostě se stanou…oddávající se cestou na obřad „připlete“ u dopravní nehody a díky zdržení nabere časový skluz…obřad se tak chtě nechtě posune…naruší to svatební časový harmonogram, ale upřímně – nejde o život, důležité je, že vše dobře dopadne…
• technická závada – svatební tabule nachystána – květiny, potištěné ubrousky, jmenovky, servis…ladí se poslední detaily, novomanželé na cestě s dojezdem 20 minut…kap, kap a ze stropu se, kvůli prasklému potrubí, vylévá voda…přímo na tu slavnostní tabuli…oproti přání novomanželů se stoly musí rozdělit, postavit poněkud mimo, opravit květiny, potisknout a vyměnit ubrousky, vytisknout jmenovky, pořešit nádobí, setřít, vysušit strop…vysoušení se samozřejmě okamžitě nedaří a voda ze stropu i po jejím „vylití“ stále kape, takže se tam nedá nejen sedět, ale ani chodit…část venkovní dekorace proto míří dovnitř a z „katastrofy“ děláme přednost…no řekněte, kdo má na svatbě „jezírko“ s kapající vodou a „lekníny“ v interiéru na hostině…

 

…mějte očekávání odpovídající představám, především po finanční stránce, vše něco stojí a svatba především (nejen „věci, ale i „služby“) a stejně tak nemějte nepřiměřená očekávání k lidem kolem sebe a nečekejte automaticky, že všichni budou sami od sebe sdílet stejně, jako vy, vaše nadšení z příprav vaší svatby…když se těšíte vy, neznamená to, že se netěší např. svědkyně, rodina, ale nemusí svatbou nutně žít…tak to někdy je a je k ničemu druhé nutit…budete zbytečně smutná…zároveň ale automaticky nečekejte, že to, že někoho na svatbu pozvete nebo požádáte, aby vám šel za svědka, znamená, že se musí samozřejmě podílet na přípravách a být vám k dispozici, kdykoli si vzpomenete…role svědka má jediný úkol – přijít a podepsat se…ostatní je jen na vaší vzájemné domluvě a pokud k ní nedojde, vůbec to neznamená, že vás svědek nemá rád nebo je méně vhodný na tuto roli…

…zkrátka – zbytečně moc neočekávejte, ať nejste zklamaní, když nebude vše podle plánu

 

4) ZÁLOŽNÍ PLÁN

jednou jedinou věcí, již nelze na žádné svatbě předvídat je počasí…to, že vaše sestra měla na svatbě v zimě sníh neznamená, že vy ho budete mít taky, že v červnu nebude ledový vítr a celodenní liják i to, že v září nebude 30 stupňů…počasí je nevyzpytatelné, proto je potřeba mít v záloze MOKROU variantu…abyste v případě nepřízně počasí byli v teple a suchu i když je uprostřed léta a tři týdny nespadla ani kapka…abyste měli možnost chlazení jídla a cukroví i když je květen…aby vám hosté neodcházeli zimou, i když je zářijový večer (to skvěle zajistí deky a ještě jsou zajímavým doplňkem)

 

 

5) VÝBĚR

pro svatbu je třeba najmout spoustu lidí – dodavatelů…nabídka je velká a tak výběr nebývá jednoduchý…dodavatele vybírejte podle referencí a ideálně podle osobní zkušenosti….vždy chtějte vidět jejich práci, ale ne na pár ukázkových fotkách….především u fotografů je důležité, abyste viděli fotky z celých svateb, ne jen výběr…podle toho si můžete udělat představu o jeho práci…pokud vám nabídne jen pár záběrů skupinek, nemůžete posoudit, jak fotí detaily atd…podle toho pak uvidíte, jak jeho práce vypadá a nebudete tak zbytečně v šoku, že fotky neodpovídají několika málo ukázkám, to se bohužel stává a výsledek odráží standard dodavatele (nechce se vám dávat několik tisíc za fotografa, když kamarád má taky foťák? Ok, ale počítejte s tím, že výsledek bude podle toho vypadat)…nabízí cukrář ochutnávku, využijte ji…obezřetní buďte při nabídkách přes internet, snažte se o nabízejícím najít co nejvíce informací, ukázek, ptejte se, ať neberete zajíce v pytli (dejte pozor, protože se svatebními profesemi se roztrhl pytel – nejvíc asi s koordinací a získávat zkušenosti na cizí svatbě, té vaší, není úplně ta nejlepší volba)…profesionál bez problému odpoví na dotazy, předloží ukázky své práce – bohužel, i mezi květináři je stále vidět, jak se lákají zákazníci na cizí fotky a když dojde na ukázku vlastní, diametrálně se liší a je jasné, že ne vše je dotyčný dodavatel schopen zpracovat a ne s výsledkem, který odpovídá prezentování se 🙁 ),  ukáže ceník…nabízí-li dodavatel osobní konzultaci, berte ji, pokud ne, sami o ni požádejte…profík s ní většinou nemá prolém a vzájemně můžete zjistit, jak si spolu „sednete“ …taky myslete na to, že nevyšší cena nutně neznamená kvalitu a nízká cena finanční úsporu..seznamte se s obchodními podmínkami…a věřte mu – nečekejte, že musí být k dispozici kdykoli si vzpomenete 24 hodin 7 dní v týdnu (ano, i tak to někdy nevěsty vnímají) a bude vždy nutně plnit vaše požadavky, protože ho přeci platíte a nechte si poradit…on je odborník a proto jste si ho vybrali, tak buďte partnery…

 

6) DODAVATELÉ

vždy mějte smlouvu…ta je základ…je jedno, jakou službu objednáváte…vše mějte vždy písemně…byť právo uznává ústní dohodu, v případě problému ji budete těžko dokazovat….nemusí jít nutně o smlouvu, stačí písemná objednávka oboustranně potvrzená, která plní formu smlouvy (jako je tomu u nás)…změny, požadavky, úpravy – vše, kromě ústní dohody mějte ještě písemně (email, zprávy atd)….jistota je jistota, ať pro vás nebo i dodavatele…stát se může cokoli a bez smlouvy a hlavně jejich podmínek se pak neobejdete…obzvlášť důležité jsou kontaktní údaje, datumy, popis a rozsah služeb, cena, platby, reklamační podmínky, termíny, storno podmínky, podpisy (součástí bývá i souhlas s obchodními podmínkami)…a v současné situaci i „covid“ dodatek či doložka…vyhnete se tak situaci, kdy přijdete o místo svatby, přestože jste se na něm domluvili, ale nesepsali…budete mít „doklad“, když budete na fotky čekat a dolovat je třičtvrtě roku, přestože jste se domluvili na 3 měsících…dodavatel zase, že jste si zajednali termín a požadovali konkrétní službu…chce to lidský přístup, ale člověk nikdy neví…

 

7) KOMUNIKACE

komunikace je základ…mluvte s dodavateli…mluvte a raději vícekrát řešte jednu věc než abyste ji opomněli…je lépe si jednu věc vysvětlit a probrat vícekrát, detailně, než se nepochopit…i když se někdy zdá, že je vše jasné, nemusí tomu tak být na obou stranách…je tedy lepší být i názorní, než si myslet, že se s dodavatelem chápete a přitom se představy rozcházejí…komunikujte, ptejte se….to, co si řeknete, je jasně dáno, co nevyslovíte, nezmíníte, nemůže být splněno…komunikace je podstata finálního úspěchu…komunikujte – ústně, písemně, názorně – nákresy, ukázkami (např. ubrousek, kousek látky, fotka), ale zase s mírou…není nutné volat dodavateli každý třetí den a ujišťovat se, jestli s vámi opravdu počítá, každý týden ho bombardovat, že se vám sám neozývá, že o vás ví a proč, řešit věci i nad rámec jeho „povinností“ a psát 160 emailů a 90 zpráv, ale v rozumné míře a běžném rozsahu tak, abyste měli jasno a „klidné spaní“…vy i dodavatel

 

8) INFORMACE

předejte si všechny informace s tím, komu náleží…máte-li koordinátora, je vše jednodušší, ale přesto by vaše přání a požadavky měli vědět především ti, kterých se to týká…co se má dít na obřadu, probrat s matrikářkou nebo oddávajícím…co se týká hostiny řešit s personálem…co se týká organizace svatby sdělte hostům…

když jezdím realizovat výzdoby na svatební místa, nezřídka se stává, že svým způsobem supluji koordinátorku…ať už u hostů nebo personálu…nejednou dostávám dotazy typu „co chtějí za přípitek“ „kolik mají dětí a kde sedí“ „jaké chtějí zvyky“ „chtějí rozbíjet talíř“ „co chtějí dát na sladký bar“ „kdy se bude krájet dort“ „kam dát dary“ „kam máme jít“ „kdo bude jíst tento předkrm a kdo tamten“ „nevíte, jak vyřešit tohle a tamto“ „nemáte špendlík, nůžky, lepidlo“…“nemáte kontakt na ženicha“ (nevěsty většinou v den D nebývají okamžitě k zastižení, logicky)…to jsou věci, které většinou nevím, protože se oblasti mé práce netýkají a tyto informace nemám…i když – po zkušenostech už se nevěst na některé tyto věci raději ptám, abych byla připravena, kdyby mě náhodou tyto otázky neminuly…

proto se s matrikou domluvte – jestli budete sedět nebo stát vy i svědci, jestli zajistí květiny na stůl nebo si dodáte své, zda dodají přípitek oni nebo vy atd

s místem obřadu – na mokré variantě, na možnosti instalace výzdoby, na časech

s místem hostiny – jaké konkrétně chcete zvyky (rozbití talíře, polévku z jednoho talíře atd)…jaký chcete přípitek a jestli ho chcete servírovat nebo mít již připravený…napište obsluze zasedací pořádek a vyznačte na něm děti, aby si kvůli rozlévání přípitku mohla brčkem označit skleničku na konkrétním místě a dle toho servírovala např. i dětská jídla (nebo, pokud si tabuli chystáte sami předem, označte brčkem sklenice sami), případně vyznačte do zasedacího pořádku podávaná jídla, nejsou-li jednotná…domluvte si a zapište, kdy se cca bude krájet dort, co má být z cukroví nebo pohoštění nachystáno, co se má a kdy doplnit atd

s hosty – informujte je o průběhu předem, na přiložené kartičce u oznámení, na svatebním webu, upozorňujícími cedulemi na svatbě (harmonogram, směrovky, cedulky v rámečcích) a nemáte-li koordinátorku – zkušenou, ne začínající se zkušeností z vlastní svatby, pověřte/poproste jednu dvě osoby – kamarádku, svědka ženicha, aby hosty ve svatební den usměrnili (kam jít, nejít, nerozebírat sami květiny….) informovali, navedli už od samého příchodu, aby nebyli zmatení, aby se nepohybovali, kde do pravé chvíle nechcete, aby se zachovalo překvapení a první dojem (přeci jen bývají zvědaví – především dámy a taky se může stát, že ještě nejste ve svatebním, ale na sociálních sítích už koluje fotka z místa s výzdoou atd)…

…v přípravách počítejte s časovou rezervou, protože můžete si být jisti, že hosté většinou jezdí o půl hodiny až hodinu dříve, než se očekává…

chcete-li po někom něco nachystat, připravit, zařídit, zajistěte mu k tomu vše potřebné a nezbytné…takové ty běžné věci – jako nůžky, nůž, tužku apod vždy na místě většinou najdete, někdo je má, minimálně já určitě…ale třeba prodlužku, nářadí, komplet stuhy na výzdobu, lepidla, hřebeny,  pinetky už bývá problém…i když tedy toho s sebou vozím poměrně dost…

 

 

 

 

…a především – buďte v pohodě, v klidu a případné přejděte…protože pokud jsou snoubenci v pohodě, pokud nedají najevo, že něco není podle plánu, že se něco děje, nikdo si toho s největší pravděpodobností nevšimne…a bude mít pocit, že je vše tak, jak má…