Hmm, kytka…potěší vždycky, když je pěkná, tak dvojnásob…pak je nějaký čas ve váze a na konec – stejně uvadne… tahle je ovšem jiná…nevěstina…ne, že by vydržela na věčnost, v tom jsou všechny nějak stejné, ale… …každá nevěsta ji má tak nějak dávno v hlavě…stejně, jako představu o svatbě, většinou už od dětského snění, kytice tam je také…ne celá a přesná, ale alespoň její základ – v květu oblíbeném a s daným ne v tom neoblíbeném, občas se měnící podle momentálního rozpoložení a běžícího času…a když pak přijde na tu jednu jedinou pravou svatební, je tou nejvýraznější, nejviditelnější, nejexponovanější, nejsledovanější, nejkoukatelnější a nejpohyblivější kyticí z celého dne…a také je tou, která…